Opel Diplomat V8

Kdo z vás zná staré Opely? Co se vyrábělo před Kadettem? Vzpomínáte na Asconu, Rekord, Kapitän, Commodore, GT nebo třeba dvojci Admiral/Diplomat? Na svezení s posledně jmenovaným Opelem jsem se těšil od první chvíle, kdy jeho kola sjela z odtahového speciálu před mojí dílnou. S amerikami nemám bohužel dosud žádné zkušenosti, a tady byl alespoň americký motor ☺. Spolupráce Opel/GM běžela již v šedesátých letech naplno a jeho výsledkem byl, mimo jiné, i jeden z vrcholných modelů, který německá firma nabízela. Takže dnes mohu nasednout do tohoto majestátného vozu a odvézt ho jeho novému majiteli.

Když jsme odstranili „zákeřné závady“, kvůli kterým byl Opel delší dobu mimo provoz, začal jsem kompletovat dokumentaci pro nového majitele, který tento vůz pořídil u nás výměnou za dva vozy jiné. Prvním majitelem, který si dovezl vůz z roku 1964, jako deset let starý, byla Ema Kočková. Že Vám to jméno nic neříká? A když ho spojím s provozováním pražské Matějské pouti? Jistě se tento vůz vyjímal mezi kolotoči nejen v Parku kultury a oddechu Julia Fučíka v pražských Holešovicích. „Povolání Invalida“, zapsané v technickém průkazu u této majitelky, jistě neodpovídalo majestátu tohoto vozu ☺. Ale pojďme se svézt.

Pět metrů dlouhý koráb klame svoji karoserií. Při prvním pohledu bych Diplomatu tipoval o pár let méně. První modely ale vyjely z pásů výrobní linky již v roce 1964. Délka je sice více než průměrná, ale opticky ji zmenšují menší kola. Diplomat se tak více „plazí“ po zemi. Větší kola by mu jistě dodala ještě trochu na impozantnosti. Při podrobnějším pohledu si všimnete jisté disproporce. Zatímco přední kola jsou téměř v rohu karoserie, zadní převis je hooodně velký. Přední čelo karoserie je sympaticky členité. Zadek je naprosto anonymní a z dvaceti metrů byste možná marně hádali, o jaké auto se jedná. Vnitřek nabízí pohodlné posezení pěti osobám. Pasažér vzadu uprostřed si může vyměnit místo s loketní opěrkou. Ve výbavě v roce 1964 najdete elektrické stahování všech oken, přední mlhovky, radio, samostatné vytápění zadní části vozu, uzamykatelnou schránku pod loketní opěrkou řidiče, hodiny a kožené sedačky.

Pro nastartování je třeba hodně našlapat benzín. To, co by u jiného vozu skočilo beznadějným „uchcáním“ karburátoru, je pro osmiválec V8 283 c.u.i. (4638 ccm) v Opelu tak akorát. Motor chytá a sametově běží. Jak by ne, když celý agregát prošel náročnou generální opravou. Na voliči třístupňové automatické převodovky řadím „D“ a vyrážím vstříc slunečnému jarnímu dni. Pro kolemjdoucí omladinu je to velké divadlo. Amerika, jak jistě Opela zařadili, nejezdí jejich vesnicí denně. Na křižovatce jsem trochu podcenil výkon motoru a zadní kola prohrábla štěrk a vyrazili jsme dopředu. Diplomat není žádný závodník, ale brzdou provozu jistě také nebude. Pokud ale po něm nebudete chtít rychlost vyšší, než nějakých 120km/h. V tomto případě začne oplík plavat. Vliv na to mají zejména mizerné zimní protektory. Proto se rychleji nepouštím a spíš si užívám bublání osmiválce a houpu se poklidnou jarní krajinou brdských lesů. Převodovka si musí vystačit s třemi rychlostními stupni, což je samozřejmě znát. Ale není to nějak moc na škodu. Řízení s posilovačem je bez problémů, stejně jako brzdy. Auto je dost houpavé, ale dle oskákanosti pneumatik na tom přední tlumiče nebudou nějak slavně, tak to Diplomatu odpouštím. V další obci začnou hrát z radia skladbu „Relax“ od „Frankie goes to Hollywood“, známou z českého kultovního filmu „Bony a klid“. Všechna okna mám stažená, hlasitost na maximum a cítím se nejspíš podobně, jako ten, kdo za hlubokého socialismu projížděl s tímto vozem přes pražské Václavské náměstí. Údiv lidí okolo mi to potvrzuje ☺.

Jo, starý osmiválcový Diplomat se hodí k poklidným projížďkám krajinou nebo k provokaci tam, kde je obyvatelstvo zvyklé na Škodu 120 ☺.
Na českých silnicích druhého jen tak nepotkáte. A to ani na značkových srazech. „Oplisti“ dávají přednost Mantám, Kadettům a v lepším případě Rekordům nebo Asconám. Bohužel většinou již v lehčím tuningu. Ale například ve Sttutgartu, který jsem navštívil minulý měsíc, bylo těchto Diplomatů několik. Přitom Diplomat je přesně vůz, který by mohl mít spousty příznivců. Nabízí opravdu velký prostor, dostatečně výkonný motor se zvukem starých amerik, dostupné díly a v neposlední řadě jistou výjimečnost. To vše za rozumný peníz. Tak když uvidíte někde starého Opela, podívejte se na něj svýma očima a ne očima těch, kteří tvrdí, že Opel se vyrábí jen proto, aby bylo něco horšího než Ford. Možná to platí pro dnešní produkci, ale v šedesátých letech to bylo o něčem jiném. Třeba zjistíte, že Opel Diplomat má své kouzlo.