Tatra 2/603

Neznám nikoho, komu by se česká „šestsettrojka“ nelíbila. Málokdo nezatoužil ji alespoň chvilku nevlastnit nebo se s ní alespoň nesvézt. I já patřil mezi ty, kteří toužili po krásném černém kopřivnickém kočáru. Jaká je ale Tatra z pohledu řidiče? Je jenom krásná a dnes netradiční svým pojetím? Nebo je i technicky stejně dokonalá, jako na pohled? Já si již tyto otázky zodpověděl …

Popisovat vzhled Tatry 2-603 je podle mne zcela zbytečné. Zřejmě není jediný Čech a už vůbec ne mezi fandy starých aut, který by ji neznal. A názor si také jistě udělá každý sám. Podle mne je nádherná. Nadčasová, originální, reprezentativní, krásná z každého úhlu. A jistě se mnou budou někteří nesouhlasit, ale mně se poslední verze líbí víc než ty první. Už se těším dovnitř. Za rozměrným volantem je místa tak akorát, ani málo ani moc. Je zde široká lavice, což mám rád. Celý interiér je vzdušný a prostorný. Na zadních sedačkách je evidentně více místa než vpředu. Což vzhledem k účelu, pro který byly tyto vozy tvořeny, je pochopitelné. Na všechny strany je luxusní výhled. Jako z akvária. Můj pohled ale nedočkavě míří k zapalovací skřínce.

Motor se probouzí svým nádherným zvukem. Mohl bych ho poslouchat pořád. Vidlicový vzduchem chlazený osmiválec má prostě ZVUK. Už se těším na kilometry před sebou. Zavírám dveře a ZVUK motoru se změnil na zvuk. Odhlučnění interiéru je na velmi slušné úrovni a motor na volnoběh není prakticky slyšet. Když si vyslechnu instrukce ke schématu řazení, říkám si pro sebe, kam se poděla mnohokrát zmiňovaná geniálnost konstruktérů. Proč je to vše obráceně?? Pohled přes zakulacenou kapotu je impozantní. Pozvolna vyjíždím z parkoviště a čekám na možnost zařazení se na hlavní silnici. To netrvá dlouho, jeden z řidičů si chce zřejmě Tatru prohlédnout déle, tak mě pouští před sebe. Se stoprocentním soustředěním na schéma řazení zařazuji patřičný rychlostní stupeň a rozjíždím tatrovku. Teda kdo tohle vymyslel? Jednička se řadí tam, co u většiny jiných aut s řazením u volantu je trojka. Zkrátka to co „má být“ k sobě je od sebe a naopak. Zvyk vadí dost u změny mezi 2-3 rychlostním stupněm a zpět. Ale rychlostní stupně jsou krátké a přesné. Auto trochu plave. Nevím, zda je to běžné, nebo za to může stav tohoto kusu. Držím monstrózní Tatru ve svém pruhu úzké okresní silnice a vzpomínám na reklamní film na Youtube, jak s Tatrou 603 jeli 170km/h. Koukám na svůj rychloměr, který ukazuje sotva devadesátku a jímá mne hrůza. Do interiéru proniká hodně velký aerodynamický hluk. Hodně velký hluk. Asi tak pětkrát větší než u Škody 100. To mne nepříjemně překvapuje. Brzdám nevěřím. Už dopředu jim nevěřím, a když se přiblížím k odbočce, přesvědčuji se o oprávněnosti mé nedůvěry. Brzdí to, jako že to brzdí, ale důvěru brzdný účinek nevyvolává. Řízení je docela stresující. Alespoň první kilometry. I když Tatra není širší než jiné veterány, na které jsem zvyklý. Dojem extrémní šířky, nebo spíš mohutnosti dělá opět ta mohutná kapota. Trochu mne uklidňuje přístup ostatních řidičů, kteří dělají hřmícímu osmiválci místo na silnici. Respekt se černému vozu upřít rozhodně nedá. Pozornost na sebe poutá Tatra obrovskou. Ať jste ve městě nebo v zapadlé vísce. „Šestsettrojku“ zálibně prohlíží každý. Po prvních několika kilometrech si trochu zvykám, méně se nervuju a víc si jízdu užívám.

Ale musím uznat, že jak na mne Tatra 603 udělala dojem zvenku, tak stejnou měrou jsem zklamán z dojmů z jízdy. Ano, zvykl bych si. Na občasnou jízdu na sraz to lze vydržet. Ale nadšen tedy rozhodně nejsem. Kopřivnický vůz byl, je a zřejmě bude stále žádán. Jak v Čechách, tak i v zahraničí. To si nikdo nevšiml, že jízda s Tatrovkou je dost hrozná?? Tyto myšlenky se mi honily hlavou, když jsem černou krásku parkoval zpět na její místo. A co když je to jen kvalitou tohoto konkrétního kusu? Kdyby byl podvozek v lepším stavu a gumové těsnící díly karoserie nepoškozené? O kolik by byla Tatra 603 lepším vozem? Když se vracím domů svým vozem, rozhoduji se, že pomyslnou hůl nad tímto skvostem nezlomím a dám „šestsetrojce“ ještě jednu šanci. Svezu se s vozem po kompletní renovaci, ve stavu, v jakém se prodávaly. Jsem totiž přesvědčen, že to bude o něčem jiném….

Děkuji za zapůjčení vozu. A jak jsem slíbil, článek doplňuji pouze prospektovými fotografiemi.